BEZE ZMĚNY NENÍ ZMĚNA

"Když nezměníš své chování, nemůžeš očekávat změny." Něco v tomto smyslu jsem četla v různých příspěvcích snad tisíckrát. A souhlasím.

Ale stále se setkávám s klienty, pro které je tento krok téměř nemožný. Začít dělat změny v realitě, začít zúročovat všechny ty odbloky, vědomosti, znalosti,…

Strávili jste spoustu času různými terapiemi, přečetli spoustu knih a článků, meditujete, znáte vesmírné zákony, dokonce už znáte i sami sebe, máte pochopení a zdravý vztah se svými rodiči, vnitřní muž a žena jsou v lásce a harmonii, a PŘESTO NEJSTE V REALITĚ STÁLE ÚPLNĚ SPOKOJENÍ A CHYBÍ POCIT ŽIVOTNÍHO NAPLNĚNÍ. PROČ?

Protože v realitě fungujete stále stejně. Nepřijali jste tu vnitřní změnu. SKÁČETE NA VĚJIČKU MYSLI a chováte se tak, jako by tam stále byly ty staré programy a přesvědčení. Dokud tam skutečně jsou, nemáme nad svým životem plnou kontrolu. JE TO VĚTŠÍ NEŽ VY a těžko se s tím bojuje. Ale po tolika letech strávených osobnostním rozvojem a poznáním, po tolika investovaných penězích JE TO UŽ JINAK! Programy tam už nejsou, už vás chytá jen vlastní mysl.

Když si myslíte že vás zrovna takový nějaký program ovládá, stačí se ZASTAVIT A NAVNÍMAT FYZICKÉ TĚLO. A většinou zjistíte, že v těle je klid. Žádný tlak, řezání, třas, úzkost. Prostě tělo bez reakce. A to znamená, že PROGRAM/VZOREC TAM UŽ NENÍ. Už je to jen zvyk mysli a NAD TÍM MÁTE MOC.

Stačí to jen prohlédnout, poslat svoji mysl do háje a rozhodnout se k jiné reakci. TOHLE ZA VÁS NIKDO NEUDĚLÁ. Je to každodenní práce, rozhovory s myslí, pevná vůle a ODHODLÁNÍ OPRAVDU NĚCO ZMĚNIT, být zodpovědný za svůj život a být šťastný. Přestat jet jak křeček v kolečku, vyjít ze zvyku a ZAČÍT SE CHOVAT JINAK.

Ano, je to těžké. Nikdy jste to jinak nezažili, nezažili jste ten pocit svobody, pocit, že nejste ovládáni vzorci a rodovými programy. Máte to teď plně ve svých rukou, jste tvůrci svého života, máte plnou zodpovědnost za svá rozhodnutí, za svůj život a musíte nést důsledky svých rozhodnutí. Ale zároveň je to tak jednoduché, svobodné. PROSTĚ MŮŽETE COKOLIV. A pokaždé jinak. Nic a nikdo vás nesvazuje.

Jen si dovolit být jako dítě. Začít svět objevovat znovu. Jako byste se právě narodili. Ono to tak nějak vlastně i je. Je to poprvé, co jste tu opravdu sami za sebe. UŽ SE NEMŮŽETE VYMLOUVAT A SVÁDĚT SVÉ NEZDARY NA ŠPATNÉ DĚTSVÍ, RODOVOU KARMU,…

PŘEJU VÁM VŠEM, AŤ DOKÁŽETE UDĚLAT TENTO KROK. Krok do svého dospělého života.

Lucie s láskou